Jak se počítá zábavnost
Zábavnost tady není dojem, ale měřitelné číslo. Routovací profil se ladil ve smyčce, kde každá změna musela obhájit své skóre na pevné sadě okruhů — přes třicet generací, každá jako jeden commit.
Z čeho se skóre skládá
Sedm složek, seřazených podle toho, jak moc rozhodují.
Nezpevněné cesty
bonusPodíl kilometrů na pěšinách a lesních cestách. Chybějící údaj o povrchu na lesní cestě bereme jako nezpevněný — v českých datech je to spolehlivý předpoklad.
Převýšení
bonusBonus za 14–20 metrů na kilometr. Míň je nuda, víc znamená tlačit kolo.
Souvislost
bonusDélkově vážený průměr nepřerušených úseků terénu. Trasa s 80 % terénu rozsekaným na stovku dvousetmetrových kousků se jede úplně jinak než plynulá — a dřív obě dostávaly stejné skóre.
Opakování
penalizacePenalizace za kilometry jeté dvakrát. Bez ní generátor rád projel dobrý lesní tah dvakrát, protože se mu započítal dvakrát. Po zavedení spadl průměrný překryv z 25 % na 10 %.
Asfalt a hlavní silnice
penalizacePenalizace. Asfalt není zakázaný — nájezdy a dojezdy jsou legitimní.
Křížení silnic
penalizaceMalá penalizace za každé překřížení hlavní silnice na deset kilometrů. Rozlišuje se podle toho, jak dlouho trasa po silnici jede: krátký úsek je křížení, delší je jízda po ní.
Pestrost povrchů
bonusBonus za rozmanitost povrchů — a zároveň nejslabší složka celého skóre. Vychází skoro stejně u všech tras, takže je nerozlišuje, a část toho, co měří, je ve skutečnosti entropie neznalosti: úseky bez údaje o povrchu spadnou do vlastní kategorie a započítají se jako pestrost. Necháváme ji tu, ale s nejmenší váhou ze všech složek, které skóre přidávají.
Přiznání
Co metrika neumí
Je to nadále neověřený odhad toho, co je zábava. Nikdo zatím systematicky neprojel okruhy s rozdílným skóre a neoznámkoval je, takže nevíme, jak dobře skóre odpovídá skutečnému zážitku.